Kazimierz je jedna ze čtvrtí Krakova, která dnes administrativně spadá pod Městskou část I – Staré město. Od 14. do začátku 19. století byla samostatným městem, která ležela na jihu od Krakova, v jeho přímé blízkosti. Po mnoho staletí se zde prolínaly dvě významné kultury – židovská a křesťanská. Postupem času se tato čtvrť stala centrem židovského náboženství, vědy a kultury.
Kazimierz je místem, kde se prolínají židovské a křesťanské tradice. Dřívější Kazimierz se dělil na část křesťanskou a židovskou. Židovská část zahrnovala současné ulice Miodowa, Starowiślna, Św. Wawrzyńca, Wąska, Józefa a Nowa, které byly oddělené parkánem a kamennou zdí, která zde stála až do roku 1800. Na křižovatce ulic Jakuba a Józefa byla jedna ze tří vstupních bran. Centrem byla dnešní ulice Szeroka.
Na ulici Szeroka se nachází pět synagog. Nejstarší z nich je Stará synagoga, která byla během války zničena, později obnovena a dnes jsou v ní umístěny sbírky Historického muzea města Krakova. Jediná dnes aktivně fungující synagoga je synagoga Remuh. U ní se nachází jeden z nejstarších evropských židovských hřbitovů, na kterém byli židé pohřbíváni od poloviny 16. do poloviny 19. století.
Mezi nejvýznamnější památky čtvrti Kazimierz patří: Stará synagoga, Synagoga Izaaka Jakubowitcze, Synagoga Kupa, Synagoga Remuh, Tempelská synagoga, Vysoká synagoga, Popperova synagoga, Kostel Božího těla, Kostel sv. Kateřiny, Kostel sv. trojice.
Památky této čtvrti jsou od roku 1978 zaznamenány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Po mnoho let byla Kazimierz spojována s chatrčemi a opuštěnými domy, ale po pádu komunismu se začala vracet k životu. Významně k tomu přispěl Festival židovské kultury a film Stevena Spielberga Schindlerův seznam, ve kterém lze tuto čtvrť vidět. V dnešní době je Kazimierz považována za centrum nočního života. Nachází se zde spousta restaurací, hospod a kaváren, kde od ráda do večera sedí turisté.
