Úvodní stránka » Zájezdy 4 denní » Toruň, křižácké zámky

Rámcový program 4 denního zájezdu do Toruně, Hnězdna a křižáckých zámků

1. DEN

5:00 odjezd z Prahy. 14:00 příjezd do Toruně – jednoho z nejkrásnějších polských měst – rodiště Mikuláše Koperníka a místa proslulého výrobou nejlepších perníků v celém Polsku. Toruň během 2. světové války neutrpěla žádná vážnější zničení díky čemu se může dneska pochlubit původním – pocházejícím ze 13. století – urbanistickým upořádáním Starého i Nového Města, které bylo v roce 1997 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. 15:00 ubytování v hotelu. 16:00 přesun do centra. 16:00-17:30 večeře v místní restauraci. 17:30-20:00 prohlídka Starého Města. Do největších architektonických skvostů Starého Města v Toruni, které uvidíme během procházky patří: staroměstská Radnice pocházející z 13. a 14. století, gotická katedrála Panny Marie, monumentální neorenesanční Artusův Dvůr, kostel sv. Ducha, Dům U Hvězdy, Cézarův Oblouk, Dům Mikuláše Koperníka, neogotická Hlavní Pošta a také gotická katedrála sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty. Volný čas. Návrat do hotelu.

2. DEN

8:00 snídaně. 9:00 odjezd do centra. Prohlídku druhého dne začneme návštěvou částečně zničeného zámku Dybů, který byl postaven na příkaz krále Vladislava II Jagella v letech 1424-1228. Zámek byl postaven na levém – polském – břehu Visly i plnil funkci hraničního přechodu, celnice a také rezidence královského starosty. Jeho protiváhou byl nacházející se na pravém břehu křižácký zámek – rezidence komtura a první křižácká pevnost v chełmiňske zemi. Zámek byl zničen polskými měšťany v roce 1454. Do dnešního dne se dochovaly pozůstatky opevnění, ruiny hlavní budovy, sanitární věž a část zámkového mlýna. Po prohlídce křižácké pevnosti se projdeme podél dochovaných úseků nejstarších městských hradeb v Polsku. Krom hradeb můžeme také obdivovat 3 dochované městské brány z 14. a 15. století – Mosteckou, Klášterní a Plaveckou a také 9 bašt. Po krátké přestávce uvidíme historické sýpky pocházející z období mezi 14. a 18. stoletím vč. nejlépe dochované gotické sýpky v Polsku a také navštívíme Nové Město s centrálním Rynkem, evangelickým kostelem sv. Trojce, gotickým kostelem sv. Jakuba a také překrásnými gotickými, renesančními, barokními a klasicistickými měšťanskými kamenicemi. 16:00-17:30 večeře v místní restauraci. Volný čas.

3. DEN

Celodenní výlet po stopách křižáckého řadového státu – dvě varianty:

Varianta I – malý okruh (162 km):

Zámek v Golubiu. Jedná se o jednou z menších křižáckých pevností postavenou v 13. a 14. století jako sídlo komtura. Zámek byl následně několikrát přestavovaný. Svou dnešní atypickou podobu vděčí Anně Vasa, která přestavěla gotickou tvrz na renesanční rezidenci. Zámek v Golubiu je v Evropě proslulý mezinárodními rytířskými turnaji, které se zde na začátku léta pravidelně konají

Křižácký hrad v Radzyniu Chełmiňskim byl postaven v letech 1310-1330. Ve své době patřil k největším a nejbytelnějším pevnostem na jižních hranicích křižáckého státu. V roce 1410 po bitvě u Grunwaldu zámek byl dobyt polskými vojsky a následně ho získal Jan Sokol z Lamberka – velitel českých jednotek bojujících po boku polské armády. V 17. století zámek byl značně poškozen a následně začal chátrat. Do dnešního dne se dochovalo jižní křídlo pevnosti s téměř úplnou fasádou, kaple, dvě věže, část východního křídla, sklepů a dvou dalších křídel zámku.

Chełmno – město ležící 40 km na sever od Toruně. V letech 1230-1250 bylo hlavním městem rozrůstajícího se křižáckého státu a sídlem první komturie. Po dobytí Pruska a vybudování monumentálního zámku v Malborku (UNESCO) Chełmno ztratilo sice na politickém významu, ale díky připojení k Hanze zažívalo nebývalý hospodářský růst čehož důkazem je nebývale bohatá architektura. V Chełmnu se dochovalo pět ze sedmi kdysi existujících gotických kostelů, takřka nenarušené urbanistické uspořádání starého města a téměř celé městské hradby, renesanční radnice, staré sýpky a řada historických domů a měšťanských kamenic.

Varianta II – velký okruh (333 km)

Křižácký hrad Malbork (UNESCO) – největší gotická stavba na světě zároveň také největší stavba z cihel na světě. Hrad zaujímá plochu více než 250 000 m². Skládá se ze tří částí: Podzámčí, Středního Hradu a Vyššího Hradu. V letech 1309-1457 byl Malbork sídlem velmistra řádu a hlavním městem křižáckého státu. Během třináctileté války hrad koupil polský král Kazimír IV. Jagellonský, pak byl do roku 1772 jednou z rezidencí polských králů. Hrad byl mnohokrát poškozen – naposled Rudou Armádou na konci 2.světové války – a jeho rekonstrukce probíhá dodnes. V roce 1997 byl hrad zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Křižácký hrad Sztum byl postaven v letech 1326-1331 na ostrově uprostřed Bílého Jezera. Hrad měl především chránit Malbork před útokem z jihu, plnil ale také funkci letního sídla velmistra křižáckého řádu. V roce 1468 hrad získalo Polsko. Od té doby plnil on funkci rezidence polských starostů. Do dnešního dne se dochovalo hlavní jižní křídlo, fragmenty východního křídla, vstupní brána, studna a pozůstatky hradeb a dvou bašt.

Křižácký hrad Gniew byl postaven na přelomu 13. a 14. století na půdorysu čtverce. Byla to největší křižácká tvrz na levém břehu Visly a zároveň sídlo komtura. V roce 1466 ustanovením druhého toruňského míru hrad připadl Polsku, které v něm zřídilo rezidenci polských starostů. V 18. a 19. století hrad ztratil svůj význam a byl využíván jako sýpka. Na jeho špatném stavu se také podepsal rozsáhlý požár z roku 1921. V letech 1968-1974 a 1992-2000 proběhla celková rekonstrukce objektu, která mu vrátila jeho středověký charakter.

Hrad Kwidzyn stal se součástí křižáckého státu v roce 1233. Po jeho obsazení křižáci začali s mohutnou přestavbou. V dobách své největší slávy zámek tvořil uzavřený komplex na půdorysu čtverce s centrálním nádvořím a čtyřmi rohovými věžemi. V průběhu let postupně rozebráno východní a jižní křídlo s biskupským refektářem. Charakteristickým elementem zámku je největší na území bývalého křižáckého státu odpadní a obranná věž – tzv. dansk, která se nachází 55 metrů od západního křídla zámku. Se zámkem spojuje nejdelší na světě nadzemní chodba podepřena pěti vysokými arkádami. V letech zámek Kwidzyň 1285-1587 byl sídlem pomezanského biskupství.

19:00 večeře v místní restauraci.

4. DEN

8:00 snídaně. 9:00 odjezd do Hnězdna - prvního historického hlavního města Polska nerozlučně spojeného s českými dějinami. V místní katedrále, kde se konala korunovace prvního polského krále Boleslava Chrabrého byla v roce 977 pochována česká kněžna Doubravka (žena Měška I - zakladatele polského státu), a v roce 999 druhý pražský biskup – svatý Vojtěch, který zemřel mučednickou smrtí v Prusku. Rychlý rozvoj města ukončilo v roce 1038 dobytí a vyloupení Hnězdna českým knížetem Břetislavem I v důsledku čeho polské hlavní město bylo přeneseno do Krakova. Během prohlídky města navštívíme „matku všech polských katedrál“ – katedrálu Nanebevzetí Panny Marie, kde byli korunováni polští králové. K jejím největším zajímavostem patří tzv. hnězdenské dveře – unikátní bronzový románský artefakt z roku 1175, na kterém jsou znázorněny scény ze života sv. Vojtěcha a také stříbrný relikviář věnovaný tomu též světci. Po návštěvě katedrály navštívíme také Staré Město s celou řadou krásných měšťanských domů a několika kostely z 15. a 16. století. 14:00 odjezd do Prahy. Příjezd do Prahy 22:00