Toruň Je polské město, které se nachází v Kujavsko-pomořském vojvodství. Městem protéká řeka Visla. V roce 1997 bylo staré toruňské město zapsáno na seznam kulturního a světového dědictví UNESCO. Narodil se zde Mikuláš Koperník. Město je v Polsku známé produkcí perníku, má stejnou pověst jako v Česku Pardubice. V roce 2007 bylo Staré Město v Toruni přidáno do seznamu sedmi divů Polska. Časopis National Geographic Polska ohodnotil staré město, trh a goticko radnici jako jeden z 30 nejkrásnějších míst na světě.
Oblast v okolí Toruně byla v 11. století obydlena slovanským obyvatelstvem. Město samo bylo založeno v r. 1233 řádem Německých rytířů, kteří byli do Polska pozváni mazovským knížetem, aby bránili severní hranici země. Město, které bylo známé také jako Thorn, bylo uzavřeno kruhem hradeb a střeženo hradem, který byl postavený Německými rytíři v blízkosti Starého města. Toruň se rychle rozvíjela a lákala množství obchodníků a řemeslníků. Aby se zajistilo místo pro nově příchozí, bylo v roce 1264 založeno v okolí Starého města Nové město s vlastní radnicí a tržištěm. Rozvoj města trval bez přestávky od 13. do 16. století, a to i přes to, že zde probíhaly války mezi Polskem a Německými rytíři. Války byly ukončeny v roce 1466 Toruňskou smlouvou, která připsala Polsku velký kus země mezi Toruní a Gdaňskem. Město bylo členem Hanzovní ligy a hrálo významnou úlohu v mezinárodním obchodu. V 16. století se zde začali prosazovat protestanti, kteří se chovali značně netolerantně vůči katolické menšině. Během průvodu na Boží tělo v roce 1724 došlo k vážným náboženským potyčkám, které měly krvavou dohru. Město začalo ztrácet na vzhledu i významu v 17. a 18. století. Nejprve byla Toruň poničena švédskými vojsky a později byla v důsledku druhého dělení Polska připojena k Prusku. Pod pruskou vládou byla více než sto let. V 19. století se změnil charakter Toruně. Jako město ležící na hranicích pruského státu, později transformovaného v německé císařství, se stala jednou z hlavních vojenských základen. Kolem města byly postaveny fortové pevnosti. Tento systém opevnění, který je výjimečným příkladem vojenské architektury, zůstal netknutý oběma světovými válkami. Přítomnost Němců byla v Toruni více než sto let, to lze vidět i na dnešním vzhledu. Toruň byla v souladu s Versaillskou smlouvou po první světové válce vrácena Polsku, období polské správy ale netrvalo dlouho. Po německém tažení do Polska v září 1939 okupovali město nacisté, kteří využili zdejší forty jako důstojnické tábory. Poválečné období znamenalo pro Toruň rozvoj do rozlohy, ale i do počtu obyvatel. Stala se důležitým průmyslovým městem s rozsáhlými plochami jednolité panelové zástavby, jež se stala domovem pro více než polovinu obyvatel Toruně. Středověké Staré město, které je opravdovým architektonickým klenotem, však naštěstí zůstalo ušetřeno necitlivých zásahů.
Staré město se může pochlubit velkým množstvím památek, které pocházejí převážně z období středověku. Jedná se o kostel sv. Marie, katedrála sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Křtitele nebo radnice. Zvláštní pozornost je zaměřena na astronomii, které se věnuje jedna z nejdůležitějších kateder místní univerzity. Toruň je považována za úžasnou turistickou destinaci, ale také za akademické a kulturní centrum. Probíhá zde hodně významných festivalů jako jsou např. divadelní festival Kontakt nebo hudební festival Probaltica.
